Jak na detektor kovů CS6MXi 

  Hodně konzervativní. Solidní detektory kovů C.Scope jsou postavené na pohodu hledání, a i v těch nejzákladnějších nasteveních hledají cenné cíle a tolik chtěné drobné stříbrňáky velmi noblesně, spolehlivě a v podstatě snadno, takřka lidově. Cena detektorů je střední, a robustní konstrukce a spolehlivý výkon a široká hledačská základna z něj dělají příjemného společníka kultivovaných hledačů s detektory kovu.

Ovládání  detektoru kovu C.Scope CS6MXi v praxi

  Detektor kovu C.Scope CS6MXi stál poměrně dlouho stranou mého zájmu, leč když jsem si to víc zkusil, že tam jde spoustu věcí nastavit a ovlivnit, tak se to rychle změnilo, a přišel do stavu k nám na e-shop DETEKTOR CENTRÁLA. Vliv na mě mělo i to, jak to s ním uměl předseda spolku Archeo LP 2010, a ta míra úspěšnosti na mě zanechala impozantní dojem. Zpátky k detektoru. Používám ho na to, v čem je nejspíš jedinečný a taky asi nejlepší, tedy na práci na poli kde už byli všichni a se všim a taky tam toho už hodně v jakýchkoliv barvách našli, a hodně železa tam pochopitelně zůstalo.

  Nastavení je pro výše uvedený záměr, hledat miniaturní artefakty a přechozené cíle v náročných podmínkách. Začnu od seřízení odezvy, a až nakonec se pověnuju tomu, co takové nastavení umožňuje a co je u mě asi trochu jinak. Prvně, na šestce mě nejvíc sedí základní  jedenáctipalcová oválná  DD sonda. Diskriminaci mám nastavenou zhruba o nehet nad číslo 2, ale podle lokality se o vlas hýbe nahoru dolu. Disk Volume je zase o nehet a vlas pod dvojku, chci, aby mě ve středním tónu šly jen sporné cíle jako je struska s minimem kovu nebo uhlíkové koksy a hodně shnilé a roztažené ploché folie z cigaret. Takové ty pokovené tenké papíry. Vyberu je, a podívám se co je pod nima. Prostě vemu lopatku, a vyhodim je stranou. Ony totiž super maskují pro detektory všechno patnáct dvacet čísel do strany. Prostě nejetý kus čtverečního metru.

  Slyšíte ten odpad, a mincičku pod ním už ne a ne ne. Odezva diskriminačního nastavení je taková, že co pískat má píská, a pískavě chrčí to, co je třeba dohledat, najít, protože to někde pod sondou máte, zarušené železem, nebo to je prostě tak malé, že se to chytá jen tak tak. To mě ba nejvíc, to jsou ty nejlepší nálezy, tohle totiž ostatní přešli. Jistě, zhusta to jsou kapičky, slitky, torza, ale ne vždy. A o to mi jde.

 Na levé straně ovládacího boxu mám nastavené iron volume tak, že je těsně nad jedničku. Želízka slabě šumí, řekl bych, že to dávám skutečně těsně nad práh slyšitelnosti železa. Zase to je třeba trimovat podle odladění zemního vlivu. Ono to je taky tak, že jak to vrzání při hledání ztichne, je vhodné přeladit detektor, odladit zem. Musíte všechno slabounce slyšet. Tak to je jedna z vychytávek, proč to tak mám nastavené.

  A odladění, to nakonec. Ladím rovnou na sluchátka. Napřed si je zvukově nastavím. Chodí to moc dobře v Jolly Rogers, v mých standardních Gray Ghost to je hodně a až zbytečně ostré. Ladím s nastavenou diskriminací a vším ostatním taky. Nastavím citlivost na osm až devět. Dám sondu na zem. Dám GB točák uplně doprava. potlačím pinpoint a stahuju při přizdvizích a poklesech sondy. Ty pohyby jsou v poslední fázi jen do pěti cm nahoru a dolu, nad rovinou zlomu odezvy. Takže, stáhnu, pustim a přitáhnu pinpoint. A dám zase sondu na zem. Zase stáhnu GB, pustim a přitáhnu. Prvně se zaměřím na to, aby zvuk přestal. To už vidím, kde to asi bude. Znovu se do toho pustím, tedy zvednu GB, ale už ne nadoraz, jsem blíž k už zhruba známému bodu odladění. Tak, a pro mě je ideální, když nepatrně slyším zvuk nahoru i dolu. O to mi jde. Když to mám, tak nacpu sesitivitu na deset, a ještě si zkontroluju volume iron, on někdy maličko po odladění klesne, čili něco železa jde už uplně do ticha, a to nechci a je třeba iron volume upravit.